když jsme se s Radkem dozvěděli, že budeme mít miminko jsme radostí pomalu ani nedýchali. Moc jsme na tuhle radostnou zprávu čekali a ani jsme tomu že začátku nechtěli uvěřit, báli jsme se aby to nebyl jen planý poplach.
Nebyl a vše probíhalo tak jak mělo a my se na miminko těšili tak, jak jen nejvíc to šlo.
Ani jsme se nenadáli a den D přišel, byla neděle 16. dubna a porodnicí pravě voněla rajská omáčka když se Verunka narodila. Bylo půl hodiny po poledni a v porodnici nebyl ani jeden doktor. A stalo se to, že Verunka prvních pět minut nedýchala. Ani si neumíte představit jak pro mě těch pět minut bylo dlouhých a jak moc jsem se o ní bála. Nakonec se to sestřičkám povedlo, Verunka se nadechla a začala dýchat . V tu chvíli úleva byla veliká.
Domů z porodnice nás pustili za týden a my se s Radkem těšili na vysněný život s miminkem, naší milovanou Verunkou. To jsme ale ani neměli zdání, že nám bude dopřán jen jeden týden a pak na téměř pět měsíců bude všechno úplně jinak.
Po týdnu doma Verunka začala pokašlávat a v nemocnici nám řekli, že se u ní rozjíždí zápal plic a že si ji tam nechají. V té době ještě rodiče být s dětmi v nemocnici nemohli a tak nám řekli, ať si vezmeme její oblečení a poslali nás domů. Jak opaření jsme odcházeli a vůbec nechápali co se to děje.
Druhý den, když jsme volali do nemocnice, tak jsme se dozvěděli, že Verunky stav je vážný a že ji musí převézt do nemocnice do Hradce a že nám ještě dají vědět.
To bylo pro nás nepředstavitelné. Místo toho abychom doma měli miminko, které budeme vozit v kočárku, chovat ho, koupat ho, zpívat mu, no prostě dělat všechno to, co s miminkem souvisí a na co jsme se tolik těšili, měli jsme miminko hodně moc nemocné. Doma jsme pak jenom koukali na prázdnou postýlku a těžce tomu nerozuměli. Realitu nám potvrdil telegram o tom, že Verunku skutečně převezli do Hradce.
A tím začala pro nás a pro Verunku další kapitola. A nebýt jednoho odvážného medika a jeho tatínka - pilota zachranářského vrtulníku mohla mít pro Verunku fatální konec.
O tom si napíšeme jindy. Mějte krásný večer a všem Vám moc děkujeme za Vaší podporu 🌹
A tobě broučku náš milovanej posíláme do nebíčka hodně moc pusinek a moc na tebe vzpomínáme holčičko naše milovaná
❤️🥰❤️
A že Verunka byla smíšek už od malinka to teda byla. A vůbec jí nevadilo, že měla za sebou dvě velmi náročné operace
Šárko, tak to je noční můra všech rodičů. Obdivuji všechny, co musí tohle zvládat. Jezdíme s mužem do lázní Velký Meder a tam jsem potkala rodiče chlapce /21let/ s mozkovou obrnou. Od narození prakticky ochrnutý, rodiče krmí, přebalují. Paní mi řekla, že 24 hodin je ve stresu a strachu.
OdpovědětVymazatCelý života s mužem se nehnou z domu, krom mužova času v práci. Já si to nedovedu představit a před všemi rodiči, co celý život pečují o nemocné děti, klobouk dolů. Pavla
Šárko,dovedu si představit jak vám bylo.
OdpovědětVymazatŠárko a Radku, uplně mě běhá mráz po zádech, děti jsou radost i starost nepřetržitě, ale vám tedy ten osud nakládá už pěkně dlouho, čím dál větší muj obdiv máte. Aťka
OdpovědětVymazat....a krásná fotka, ta se mi ještě prve neukázala😉
VymazatŠárko, jak je vidět prožili jste toho opravdu hodně již od miminkovského věku Verunky,
OdpovědětVymazatproto jste tak statečný a odolný, život Vás naučil. Mám děti 3 děti a vždy jsem trpěla, když
byly nemocné, i když jako starší , jeden málem přišel o oko, holka spadla z koně, měla krvácení do mozku a tak bych mohla pokračovat ,při čtení tvého článku, hned se mi všechno promítlo. A tak si dovedu představit, jak Vám bylo. Neměli jste to lehké. Těším se na pokračování a přeji klidné dny, Alča
Ahoj Šarko a Radku, hezká fotka.Život vám naložil.Mam dvě kamarádky s nemocným dítětem péče po celý den smekám před všemi rodiči.Zdravim a Barušce velké pohlazení Iveta
OdpovědětVymazatTakovou situaci si ani nedovedu představit. Mojí kolegyni umřelo miminko po pár dnech na srdeční vadu a ona se dlouho nemohla na žádné cizí miminko ani podívat. Teď už má dvě holčičky a je z ní šťastná mamina. Někomu osud nadělí větší břemeno než může unést. Přeju hezkou neděli a těším se na další fotky s Verunkou. Jaruna
OdpovědětVymazat