Verunka chodila do deváté třídy. Měli tenkrát super třídní paní učitelku. Byla to slečna asi dva roky po vysoké škole a tak mezi ní a dětmi byl asi jen desetiletý věkový rozdíl. Ona to s nima uměla , děti ji milovaly a nepamatuji si, že by jejího spíš kamarádského přístupu někdy zneužily.
Tahle příhoda se stala poslední den před vánočníma prázdninama.
Děti měly ve škole vánoční večírek, který ale musel skončit nejdéle ve čtyři odpoledne a tak paní učitelka jako bonus ještě na potom zařídila exkurzi pivovaru. To víte, že se na to děti těšily. Měli super průvodce, který jim všechno ukázal, nechal je i válet sudy a jako bonus jim ukázal velikánský džbánek, který patřil Václavu Havlovi a ze kterého i on pil pivo v době kdy tam pracoval. To se dětem moc líbilo a když jim do něj nalil trochu vánočního 14 % piva a dal všem na ochutnání, tak to bylo pozdvižení. Předávaly si ho jako velkou vzácnost a s nadšením upíjely. I naše Verunka ochutnala a protože to byl džbánek pana prezidenta, se kterým jsme se v tu dobu už znali, tak přece musela ochutnat víc, to aby se mu pak mohla pochlubit.
Ona, do té doby alkoholem nepolíbená, záhy poznala co pivo umí. Domů nám ji dovedla paní učitelka a my měli dlouho do noci veselo.
Verunce nebylo nijak špatně, jen měla hodně roztroubeno a veselo. A takhle tedy tenkrát v deváté třídy zahájila vánoční prázdniny.
Někdy příště si napíšeme, jak to Verunka měla se školou a s učením.
A tobě broučku náš děkujeme za všechno co jsme s tebou mohli prožít, díky tobě jsme se naučili pro nás mnoho nových věcí a naučili se dívat na svět tvýma očima, což vůbec nebylo špatné.
Máme tě s tatínkem a Baruškou moc moc rádi a posíláme ti do nebíčka hodně pohlazení a objetí
❤️❤️❤️
Tvoji milující maminka, tatínek a Baruška
❤️❤️❤️
A Vám všem přejeme co nejpohodovější den.
Vlaďko ,moc děkujeme za pohled, který nám včera přišel a nejenže překvapil, ale i hodně potěšil.
Šárko, tak to jsem se pobavila, moc díky za to,
OdpovědětVymazatmoc ráda se o Verunce dozvídám víc a víc a moc obdivuji jak nám píšeš.
U nás je hodně pošmourno, přeji klidný den, a těším se na další vyprávění.
Zapomněla jsem podpis........myslím na vás Aťka
VymazatŠárko, tak tohle je moc bezva nápad, psát, jak se Verunka měla ve škole. Jinak článek mě pobavil, hlavně s tím pivem. Znám to podle sebe, vůbec nepiji a pak stačí opravdu maličko (jen vzpomínka na skleničku burčáku od kolegy v práci). A co Radek, daří se lépe? A Barušce podrbání a pohlazení. Pavla
OdpovědětVymazatŠárko to je prima že se o Verunce dozvíme víc, je to takové pohlazení po duši. Nedivím se, že to pivo s ní zamávalo, když mělo 14 procent, to měla zážitek i paní učitelka. Já jsem pivo ochutnala poprvé na dovolené ve třinácti a divila jsem se, jak něco tak hnusného můžou dospělí pít. Teď si dávám pivo na trávení po každém obědě, ale kvůli bratrovi kupuju birell. Zdravím i Radka a Barušku. Jaruna
OdpovědětVymazatTaky jsem se zasmála. Hezká památeční fotka- na Verunku i na pana prezidenta Havla.
OdpovědětVymazatJá bych prosila někdy povídání o tom, jak Verunku napadlo psát blog...prostě o začátcích....Je hezké číst, kolik máte milých a veselých příběhů. Je vidět, že Verunka si uměla získat srdce lidí, které jste potkávali...Moc ráda si vaše příběhy čtu.
Myslím na vás...MíšaZ.
Ahoj Šarko a Radku, moc hezké povídání, které pobavilo.Posilam moc pozdravů a Barušce velké pohlazení Iveta
OdpovědětVymazatMoc hezky jsem si početla a máte plno krásných a úsměvných vzpomínek na Verunku.
OdpovědětVymazatTěším se na další vzpomínání, moc na Vás myslím a opatrujte se, Alča
Milá Šárko,krásný článek a moc se těším na další povídání.Mějte se pěkně a opatrujte se.A taky pohlazení Barušce.Jitka.
OdpovědětVymazatMoc pěkné vzpomínky na Verunku. Mějte se co nejlépe jak jen to půjde
OdpovědětVymazat🍀