správný den na to, aby jsi se k večeru zavrtala i s peřinou v rohu gauče s prosíkem : maminko vypravuj. A protože venku bylo skutečně hodně šeredně, poprchávalo a ze sněhu už zbyla jen špinavá čvachta, tak bych se asi nenechala dlouho přemlouvat.
A tak bych povídala a vzpomínala na tenhle už skoro předvánoční čas, když mi bylo asi osm roků, takže to byl rok 1973.
V tu dobu spousta věcí nebyla a stál se fronty a tak i z nás s dědou se stali předvánoční nákupčí. S s dědou proto, že babička v tu dobu pracovala v pekárně a pracovala na odpolední , to aby vydělala víc korunek, protože děda v té době už byl v invalidním důchodu.
A tak jsme s dědou nakupovali, babička měla zjištěno, že odpoledne budou mít
Šárko a Radku, u nás byl mráz i trochu nasněžilo, ale dnes oteplení a po sněhu ani památky. Pod tíhou všech mých přátel, co už vypékají cukroví, jsem se vybičovala zadělat alespoň linecké těsto a snad budu zítra pokračovat. Venkovní truhlíky jsem oblékla do vánočních kabátků a i doma už trochu nazdobila, bez ohledu na to, že advent začíná až za týden. Těším se na další retro vypávění. Mě babička zemřela v 54ti letech, kdy mi bylo půl roku. Druhá babička o nás s bratrem neměla nikdy zájem. Měla jsem to štěstí na hodné rodiče, kteří nás milovali. S láskou na ně vzpomínám. Posílám energii a sílu. Pavla
OdpovědětVymazat