proč, proč
proč se nemůžeš dál radovat ze života? Ty naše holčičko milovaná, tak jsi měla všechno ráda a z každé maličkosti jsi se uměla tolik radovat.
O to víc mě mrzí, že když jsem ti na začátku září koupila časopis Šikulka, tak k němu bylo zabaleno ještě jedno číslo a to loňské vánoční. Schovala jsem si ho s tím, že ti ho dám až na to bude ten správný čas, jenže už jsem to nestihla . O to víc mě to teď mrzí, dokážeme si s taťkou představit jak velkou by jsi z něho měla radost. Hned by jsi s ním běžela za taťkou se slovy Táto, táto koukej co už mám, koukej vánoce tam jsou .....
Tolik jsi toho měla v plánu, na ten večer už jsi měla tužkou načrtnutý obrázek, který jsi chtěla kreslit, leží tam doteď, jen už ho nikdo nikdy nedokreslí.
Taky jsi měla na dlouhé podzimní večery v plánu zas vytáhnout filc a něco vánočního vyrobit, vím i co to mělo být....... taky nebude.
Děvenko naše proč nemůžeš dál žít a radovat se tak, jak jen ty jsi to díky tomu svému trochu jinému pohledu na svět uměla ?
Strašně nám s taťkou chybíš, strašně moc, nikdy bych nevěřila kolik může mít člověk slz.
Moc, moc tě máme rádi holčičko naše nejdražší ❤️❤️❤️
Šárko a Radku!
OdpovědětVymazatMyslím,že to bude tisíce každodenních maličkostí, při kterých si na Verunku vzpomenete..Myslíme na ni taky, jak by nám všem předvedla, co pěkného umotala, co jste spolu vařily, vyfotila by nám krásnou podzimní přírodu a spoustu dalších věcí...
Určitě na vás někde seshora dohlíží, jestli mamka trochu jí a jaké dělá tatka pokroky v rehabilitaci...Snad vidí i to, že na jejím blogu na ni stále všichni myslíme..
Dávejte na sebe pozor, řádí všude plno respiračních nemocí, budte zdraví.
Pozdravujte Barušku
MíšaZ.
Šárko a Radku , také to tak vnímám a už jsem to i psala, ale opravdu , tím že Veru vnímala tak radostně obyčejné věci a učila i nás vše to drobné vnímat jako nej, tak při všech těch drobnostech každodenního života nám přijde Veru do vzpomínek a tím i vy, obdivuji vás , že tu bolest tu dokážete vypsat a moc na vás myslím a objímám. Je to zvláštní ale Verunku ted poznáváme díky vám ještě mnohem víc.
OdpovědětVymazatU nás dnes hrozně fouká , natožpak asi u vás pod horami, tak jsem si i vzpomněla jestli už je ten odborný zásah na vaší zahrádce hotový a povedený?
Opatrujte se , pa Aťka
Tak strašná bolest je cítit ze všeho, co napíšete. Moc na vás myslím. Držte se! Lenka
OdpovědětVymazatŠárko a Radku, s těmi slzami vám vydatně pomáhám, brečí u každého článku a nechápu proč Verunčina svíčka dohořela tak hrozně brzo.. Úplně si dovedu představit, co by a s jakým elánem Verunka ušmodrchala, krásné bylo to její filcové vámoční cukroví. Díky ní jsem se těšila na vánoce a těšila se na každý její příspěvek. Držte se a pohlaďte Barušku. Jaruna
OdpovědětVymazatMilá Šárko a Radku, těch otázek proč?? bude ještě milion, vím o čem píši. At´se kolem sebe podíváte kamkoliv, uvidíte tu vaši milovanou holččičku. Každý obrázek, hračka, prostě vše vám ji bude připomínat. Na světě to prostě není spravedlivě zařízeno, bohužel. Proč odcházejí hodní a milí lidé tak brzy? Posílám moc a moc sil. Pavla
OdpovědětVymazatMilá Śárko a Radku , jsem na tom stejně jak píše paní Jaruna. brečím u každého článku a stále dokola se ptám proč . Díky ní jsem se těšila na advent , vánoce , na vše co vytvořila , na její radost ze všeho .Byla sluníčko . Je to pro vás velmi těžké.
OdpovědětVymazatDržte se , objímám vás a pohlaďte za mě Barušku.
Jana
Od léta mám pro Verunku připravený dáreček na tvoření k adventu a zkrácení času čekáním na Ježíška.Kdybych ho poslala včas,bylo by to sice divné,ale udělal by radost.Na nic se nemá čekat.Ach jo PROČ.Opatrujte se a pohlazení Barušce.Jitka.
OdpovědětVymazatMoc si vážíme toho, že nám píšete, děkujeme.
OdpovědětVymazatŠárko a Radku,je dobře, že jste se neuzavřeli a pokračujete v blogovani. Verunka by byla ráda,všem nám chybí její optimistické články a krásné fotografie.🍀
OdpovědětVymazatAhoj Šárko a Radku,je mi to strašně moc líto,moc ráda bych vám pomohla, myslím na vás Barušce velké pohlazení Iveta
OdpovědětVymazatDěkujeme všem moc děkujeme
OdpovědětVymazat