to je dlouhých sedm týdnů bez tebe Verunko naše nejmilejší ❤️😥.
Je to sedm týdnů bolesti a smutku, velké bolesti a převelikého smutku. Proč jen proboha se to muselo stát, přišlo to jak blesk z čistého nebe a nám se nadobro a navždy změnil celý život. Tak moc nám chybíš, už nikdo nikdy nám neřekne mamko a tatínku a to je nepředstavitelné, bolestivé a strašné 😥
Pořád tomu nemůžeme uvěřit, proč proboha proč děvenko naše milovaná ❤️ ❤️ ❤️
Navždy tvoji milující maminka, tatínek a Baruška
dál to bez tebe nejde, ty náš dobráčku malej
❤️❤️❤️
Věřím, moc vám to věřím, ale zkuste prosím do každého článku vložit něco, jako onehdá pěknou fotku z vašeho nyní, něco co děláte, co vaříte, recept, nebo i třeba něco o vás všech včetně Verunky, tak jak ona sama nám to písala a fotila, třeba takové malé předsevzetí pro Verunku, že do každého článečku vložíte malinkaté plus k malinko lepšímu příště.
OdpovědětVymazatU nás vysvitlo sluníčko a jdem ještě sázet stromy, co jsme nakoupili v Jevanech, ještě máme před prvními mrazíky co dohánět.
Moc bych vám přála rozptýlení a aspon trochu méně té nezměrné bolesti. Aťka
Milá Šárko a Radku! Já myslím,že Verunka, když začala psát tento blog (Možná byste nám mohli napsat, jak a proč tento blog vznikl, popsat začátky psaní...), tak to celé mělo jiný, zvláštní smysl...Myslím tím to, že Verunka psala a my všichni jsme sem rádi chodili a chodíme.Stali jste se součástí našich životů , máme vás rádi. A nezůstali jste sami...To Verunka pro vás udělala, že máte, ač nás všechny osobně neznáte, kolem sebe lidi, kteří na vás myslí...Díky blogu, který psala, nejste sami...
OdpovědětVymazatTed to bude ještě hodně těžké, ale věřte, že bude lépe...
Zkuste myslet na to,že Verunka by vás ráda viděla zdravé a spolu.
Já děkuji za další, pro mě nové fotky Verunky...
Posílám pohlazení...MíšaZ.
Milá Śárko a Radku , moc pěkné fotečky Verunky. Vím že je to pro vás obrovská bolest a je to velmi těžké . Ale jak píše Míša nezůstali jste sami, díky Verunce máte nás.
OdpovědětVymazatMyslím na vás a objímám . Posílám pohlazení Barušce.
Jana
Milá Šárko a Radku 💖je to těžký, ale čas trošku pomůže a máte nás 😀. A taky ráda uvidím co děláte. Vím, že ráda vaříte a pečete, mnoho receptů jsem převzala. A fotky Barušky🤩. Zdraví Jana😀
OdpovědětVymazatAhoj Šárko a Radku, moc na vás myslím opatrujte se.Iveta
OdpovědětVymazatMilá Šárko a Radku, také by mě zajímalo, co stálo za myšlenkou vytvořit před lety blog. Když se dívám do historie, jsou tu příspěvky od roku 2015, ale zdá se mi, že jste ho měly dříve? Už si to opravdu nevybavuji. Tak třeba se o tom někdy rozepíšete. Můžete při tom vzpomínat, jak to Verunka psala a co ji nejvíce bavilo a jak se těšila na komentáře . Přeji hodně sil. Barušku za mě podrbejte. Pavla
OdpovědětVymazatJe mi vás tak líto. Vůbec nevím, co poradit na takovou bolest. Držte se. Bude líp. Lenka
OdpovědětVymazatTak jim nerad a nepiš že je ti to líto...Pořád budete psát tyhle věty , raní je to víc , rodiče Verunky potřebují povzbudit a ne psát tyhle písmenka. Holky pište co je nového a co se děje a pořád se nevracejte ...je nám to líto..Je to bolest , tak ji ještě nejitřete..Můj názor..Olina
VymazatMoc Vám všem děkujeme za všechny vaše komentáře, opravdu za všechny. Sami to tak doma máme, jeden den je malinko lepší a pak dva tři dny jsou úplně zas na nic. Proto se těšíme na všechny vaše komentáře, jak ty povzbuzující, tak ty smutné, litující, jsme na dlouhé cestě, cestě bez Verunky, někdy to jde malinko líp a někdy už nemáme chuť jín ani sebemenší krůček kupředu, to je holt život. Takže všem Vám moc za vaše psaní peo nás moc děkujeme, jste hodné.
OdpovědětVymazatAhoj Šárko a Radku, moc vás zdravím . Jsem moc ráda, že píšete... piště dál. Držte se.. Alis
OdpovědětVymazat