36 roků co taťka narukoval na vojnu
v tu dobu už s maminou nějaký čas chodili
a tak to víte
to prý bylo slziček na obou stranách
taťka odjížděl autobusem ráno v osm hodin
mamina ač byla ve čtvrťáku
a zá pár dnů ji čekaly písemný maturity
ten den se vyprdla na školu
a šla taťku k autobusu vyprovodit
autobus nastartoval naposled si zamávali
a před sebou měli dlouhé dva roky čekání
ale tak jako vody v potoce utíká
utekla nakonec i vojna
a jak oba svorně přiznávají
když se dva mají rádi a věří si
tak to až tak hrozné nebylo
a dopisů z vojny
tak těch máme doma plné dvě krabice od bot
jedna jsou ty co psala mamina taťkovi
a ve druhé jsou dopisy od taťky
nakonec ani taťka nesloužil tak daleko
jen necelých 100 km od Trutnova
a tak se i poměrně dost viděli
a dneska na všechno vzpomínají se slzou dojetí v oku
tady je taťka pět týdnů poté co byl na vojně
a právě měli nástup na slavnostní přehlídku při přísaze
/ je to ten úplně vlevo jak se usmívá to na něj mamina zavolala a fotila ho
a on měl radost , že ji tam mám/
no a tady jsou už spolu po přísaze
kdy pomalu nastával čas loučení
protože taťkovi už končila vycházka
a tady ještě coby bažant se svým kamarádem - ten už to měl za pár měsíců domů
ale prý si s spolu sedli a rozumněli si
taťka je opět ten nalevo
a takovýhle měl taťka kalendář - skládačku - sám si ji vyrobil
a v něm měl poctivě vyznačených všech 730 dnů vojny
a poctivě si je pak každý večer odškrtával
a na druhý straně měl jasně že maminy fotku
a když už měli kluci na volně něco odslouženo
a do civilu měli už ne 730 dnů
ale jenom 500
tak měli k tomu takovýhle parte
a tady stojí za to přečíst si ty jména pozůstalých
u toho jsem se pěkně nasmála
a když už měli do civilu jen posledních pár dnů
tak mamině přišel tenhle poslední pozdrav z vojny
a to je dneska ode mně všechno
vajíčka se nám před chvílí dovařila
a tak jdu s maminou barvit
a vy mějte ještě stále hezké odpoledne
a zítra zas ahojda
To se to čte jako román z červené knihovny. Já jsem žádnýho vojáčka neměla mezi známejma hochama, dost jsem se jim vyhýbala, né že by nebyli, ale já jsem se jim vyhýbala u nás byly kasárna a mě to nic neříkalo. Jenom že u vašich to bylo jiný, ti se znali už před vojnou a to se dá pochopit. U nás je dneska dost zima, ale svítí celý den sluníčko, přesto jsem zalezlá. Dopoledne jsem vařila a odpoledne se mi do té zimy nechtělo a nechce. Před chvílí jsem si zatopila, tak už v krbovkách praská a je to příjemný. Zítra nemusím ani vařit, protože jsem myslela, že budou dneska mladí u mně a oni zatím jeli k druhé babi a dědovi a tak mám na zítra jídla až dost a budu se ulejvat. Mám omáčku a ta je druhý den ještě lepší. Třeba bude lepší počasí a budu ráda že jsem venku. Mávám od Ještědu. Věrka.
OdpovědětVymazatVěrko ahoj, u nás je dneska hezky akorát za oknem, venku fouká studený vítr a nikde ani živáčka, už aby zas byly normální velikonoce a chodili koledníci, vajíčko nám neubylo ani jedno a tak bude pomazánka a ještě něco, mějte doma moc hezké a podle předpovědí prý i zachumelené sváteční odpoledne
VymazatAhoj Veru, taky jsem měla kluka na vojně, ale nevydrželo to, asi to nebyla tak velká láska a dva roky je dost dlouhá doba. Je vidět, že vaši se měli hodně rádi. Mamka je kočka na té fotce, to je asi maturitní. Užijte si velikonoční pondělí a jo, jsem tuze zvědavá na tvůj fungl nový pokojíček.
OdpovědětVymazatJaruško ahoj,já se taky moc těším na pokojíček, ale to bude nejdřív až v květnu až se ustálí počasí a budeme moc aspoň týden v celku spát na chatě a doma se bude moc dělat, a ta fotka maminy je z roku 1986, to bylo mamině 21 a t už rok pracovala coby účetní v Texlenu, měj moc hezké odpoledne a ahojda
VymazatAhoj Verunko,taky si dobře pamatuji den,kdy můj manžel rukoval je to už 34 let a bylo to taky na jaře.U nás dneska fouká studený vítr,včera svítilo sluníčko tak jsme mohli být na zahradě.Moc zdravím.Iveta
OdpovědětVymazatIvetko ahoj, jé tak to máte taky hodně podobné, u nás taky dneska fouká silný studený vítr a jinak na tebe moc myslíme , mějte doma moc hezké odpoledne a ahojda
VymazatVeru, u nás máme od rukování let třicet, ale měli jsme tu kratší vysokoškolskou, a ještě zkrácenou narozením dcery,přesně den rukování teda v hlavě nemám ale přísahu si pamatuji podobně.
OdpovědětVymazatVaši mají krásné i hmatatelné vzpomínky, my se hodně vídali, ale korespondence je také dodnes schovaná.
Pěkné ještě sváteční odpoledne. Aťka
Aťko ahoj, no my máme doma hodně takovýhle vzpomínek " do ruky" a moc mě baví, když naši něco z toho vytáhnou a vyprávějí k tomu, mějte doma stále ještě sváteční prima večer a ahojda
Vymazat