tak ty naše nám přivezli v sobotu velikánskou krabici vlašských ořechů
no a my si tak budeme po večerech hrát na veverky a louskat a louskat
ale o tom si psát nebudem
z posledního hrabání ve starých fotkách mám na stole vybraných pár kupiček s fotkama o kterých chci psát
na dnešek jsem si vybrala kupičku s fotkama dětiček
začnu tou fotkou která se mi líbí asi nejvíc
a na které vůbec nevím kdo to vlastně je
moc se mi libí jak si ten klučina spokojeně stojí
pupík vykrmenej, ofinku podle rendlíku a je mu fajn
myslíme si
že to bude asi tak rok 1926
a že tu budou babička Věrky bratranec a sestřenice
a na téhle fotce je taky prima ta atmosfera
která z ní dýchá
teda kromě jiného mi přijde
že všechny tři dámy z fotky asi čekají miminko
teda ta v klobouku asi už ne tam má jen takový pupík jak ten klučík z minulé fotky
a taky přemýšlím
jestli ten úplně malej prcek je kluk nebo holčička
podle fotky to nepoznám
ale od maminy vím
že jí babička vyprávěla
že úplně dřív když kluci byli ještě batolata
tak úplně v pohodě ještě dostávali na sebe šatičky po starších sestřičkách
tak kdoví jestli pod šatkama náhodou nemá pinďourka
docela by mě to zajímalo
ale to už zůstane záhadou jednou pro vždy
a tady ne téhle fotkce už máme babičku Věrku asi s nějakou kamarádkou
a vypadá to
že holčičky byly vystrojené na nějaký maškarní bál
babička je ta napravo
a je mi záhadou za co asi tak šla
když jí z hlavy trčí ta stopka
mě samotnou nic nenapadá
a kdo nám to fotil
tak to byl tenhle pan fotograf
a všimněte si že byl vyznamenám stříbrnou medaillií
tady mě zarazilo to slovo medaillií psané se dvěma el a dvěma i
Veru, to jsou poklady. Já moc ráda procházím fotky, dneska už fotky ani nejsou, všechno je jen v počítači a tak i já jsem si musela založit facebook, abych viděla domácí fotky našich a dětí. Moje maminka by řekla, divná doba. Pokrok světem vládne, to se nedá zastavit. Dcera dělá každý rok za každý měsíc fotoknihy a dává je jako dárek na vánoce, jednou budou mít kluci velkou památku, ta bude určitě moc žádaná v rodině u obou vnuků.
OdpovědětVymazatTaky se chystám některý den na rizoto, už mám na něj chuť několik dnů, snad tento týden to vyjde. Takové rizoto s červenou řepou, mňam, když to není často, tak na to má člověk velkou chuť. Dneska po ránu trošku sprchlo, přes den bylo docela fajn, sluníčko nebylo, ale velká zima nebyla. Uklidila jsem si paletu dřeva do dřevníku, abych nemusela až bude sníh běhat ven. Takhle půjdu z chodby do garáže a z garáže do dřevníka, pěkně v pantoflích a nemusím se v zimě ani moc oblékat. Tak myslím, že už jsem zase Jirásek, tak budu končit. Mávám od Ještědu. Věrka.
Věrko ahoj, já jsem moc ráda když jsi Jirásek, moc hezky píšeš a všichni si ti tady moc rády čteme,teda a stěma fotoknihama to je bomba, my jich máme taky pár, ale takhle poctivě je dělat, to teda klobouk dolů, vím sama kolik to dá práce, tak se mějte moc hezky a všem k vám domů taky mávám
VymazatVery, staré fotky mám ráda, člověk se i zasměje. Chlapeček v šatech ... teď si mi připomněla, strýc měl samé sestry a byl nejmladší, tak útlé dětství strávil v sukni. Vyprávěl, že když šel do školy koupili mu kalhoty a on celý den probrečel, že v tom nikam nepůjde. Rizoto máme rádi a dělávám ho často, mňam. Zdravím od nás z Kožuškova :-)
OdpovědětVymazatLibuško ahoj, jé chudák už bal tak zvyklý na šatičky , že už ani gatě nechtěl, mějte se v Kožuškově moc prima a děkuju za napsání
VymazatAhoj Verunko,hezké fotky a povídání.Rizeto bych si taky dala,ale nejí ho syn on ted pracuje s manželem,jinak dělá výstavy po evropě,ale ted výstavy nejsou ,není moc vybíraví,ale rýži nemusí.My dnes měli hovězí polívku s kapáním a krůtí s hranolkama.Přeji krásný večer.Iveta
OdpovědětVymazatIvetko ahoj, hned bych tě k nám na rizoto pozvala a to moc ráda, mějte taky moc hezký den a ahojda
VymazatVeru, vy máte opravdu hodně staré fotky, já mám nejstarší dětství mých rodičů a to je tak po roce 1930. Ale jsou hodně podobné, muj tatka taky vždy vypráví jak si je kluky maminka strojila.
OdpovědětVymazatRizoto máme také rádi a s různými obměnami často.
A protože si většinou pročtu u tebe komentáře všechny tak teda fakt obdivuju dceru Věrky, jak dělá 12 fotoknih každý rok, to musí být úžasné prohlížení a myslím je to docela ojedinělý v době kdy si štosujem tisíce fotek neutříděné v počítačích, což je fakt kolikrát velká škoda.
Pěkný večer a fajn volný den, i když ted je to tak nějak jedno, svátek nesvátek. Aťka
Aťko ahoj, moc děkuju za prima psaní, taky jsem si hezky početla a mějte doma moc pohodový den a ahpjda
VymazatVeru krásné vzpomínání, řekla bych, že babička Věrka měla na maškarní na hlavě žalud. Jinak obdivuji, jak celkem obyčejné rizoto v maminčině podání servírované, vypadá chutně a platí, že se jí i očima. Hezké dny Lena
OdpovědětVymazatLeno a ahoj, no a mě žalud nenapadl a podle listu to asi tak bude, jsi šikovná, měj taky moc hezké dny a ahoj
VymazatAhoj Veru, já myslím, že babička ska na maškarní za chmelovou šišku. Jinak ta holčička na první fotce vypadá jako já, když jsem byla malá, taky jsem měla rovné vlasy s krátce zastřiženou ofinou, akorát tmavé a až jsem byla větší, tak jsem nosila culík. U nás vykouklo sluníčko, tak je hned veseleji. Na oběd jsem dělala buřtguláš a vylepšila jsem ho sušenými houbám a od tebe a byla to náramná mñamka. Přeju dobrou chuť.
OdpovědětVymazatJaruško ahoj, jé tak to mám radost, že z hub vaříš, u nás je taky dneska o něco líp, sluníčko teda nemáme, ale už aspoň nemrholí, tak ti přeju krásný den a ahojík
Vymazat