Kokosky od Alis

ještě jste mě prosily o recept na rychlé kokosky od Alis

mohu je jen a jen doporučit

doma už děláme jen tyhle a žádné jiné

jsou rychlé, dobré

a druhý den už krásně měknou

a recept úplně jednoduchý :

2 bíky

špetka soli

to ušleháme na tuhý sníh

přidáme 10 dkg moučkového cukru

a opět vyšleháme

a nakonec už jen vmícháme kokos 15 dkg

a je hotovo

lžičkou na plech vyložený pečícím papírem děláme malé kupičky

a ty pečeme na 180 stupňů asi 15 minut

a baštit je můžete jen tak

a nebo krémem čo se džemem slepené k lineckému kolečku

to už je jen a jen na vás

tak ať chutnají

a i jiné recepty od Alis najdete tady u mě na blogu

v oblíbených odkazech hned jako druhou

a u nás je malinko sněhu

jen je škoda

že se má zs oteplit a pršet

s tím sněhem je to přeci jen takové slavnostnější tomu

co se pomaličku přibližuje

a protožr už taky určitě kupujete stromeček

tak něco pro zasmání

některé z vás už tuto příhody znají

a pro některé bude třeba nová :

To co vám teď napíšu jsem bohužel nezažila,ale musel to stát , zato

Děda miloval vánoce a vše kolem nich, to že to byl on kdo právě obstarával stromeček bylo úplně samozřejmé. Děda s babičkou bydlí / děda už teda ne/ na samém konci Trutnova a všude kolem nich ve vzdálenosti pěti minut lesy. Takže je jasné, kde děda rok co rok, těsně před vánocema " obstarával strom. Ano píšu úmyslně strom a né stromeček . Ten rok / asi 1983/ mamka už přesně neví panovala už konce listopadu velká zima, byly silné mrazy a sněhu opravdu hodně. Děda měl pár dnů před vánocema dovolenou a tak babičce ještě z vlastní iniciativy vymaloval kuchyň a i to pak uklidil . Druhý den se vydal do lesa, vzal pilku a šel najisto, okolní lesy znal dost dobře , stromek si v létě vyhlídnul a tak šel najisto. Jenže ouha, sněhu bylo skoro po pás a tak bylo nemožné dojít až pro ten jeho stromek. Chvíli se rozhlížel a do oka mu jeden smrček padnul. Děda vytáhl pilku, stromek fiknul a už si ho táhnul domů. Měl radost, rychle našel nový náhradní stromek a byl s ním moooc spokojený.

Ale ani mu nedošlo, že ten stromek je poněkud větší než ten první, to že se mu blbě za sebou táhne přisuzoval tomu množství sněhu kterým se brodil. Velký problém nastal na schodech, se stromkem ne a ne zahnout do chodby, ale nakonec se i to zadařilo, chodbou se nějak prosoukal a přišla na řadu kuchyň, kde bylo ještě potřeba zahnout do obýváku a přes něj se pak dostat na balkon, kde chtěl stromek malinko zkrátit a poupravit . Jak tak stromek táhnul slyšel i několik tlumených zvůků, jako by něco schodil a spadlo to do větví, ale moc pozornosti tomu nevěnovat, měl napilno, chtěl stihnout dát stromek do stojánku dřív než přišli domů babička s Alešem. Tahal a tahal a nakonec na ten balkon došel, až tam teprve zjistil, jak velký strom má, uřízl a pak se vláčel se skoro čtyřmetrovým smrkem.

Což o to ,strom to byl prý krásný, ale tak nějak když byl vcelku, ale to nešlo, čtyřmetrový smrk by se jim do obýváku nevešel, takže když ho zkrátil na požadovanou výšku, tak z něj nic moc nezbylo, vlastně jen jeho špice se sem tam s nějakou větvičkou .

Po té vší námaza a pobytu v zimě venku dostal děda chuť na zasloužené kafe a tak si ho šel do kuchyně uvařit a spatřil TO. Jak táhnul ten obrovský strom a různě ho nakláněl a zvedal aby prošel, tak nejdřív s ním potrahal tapety v chodbě a pak a to bylo horší shodil a jasně že rozbil lustr v kuchyni a větvema zmazal nově vymalované zdi. Ten lustr byl velký průšvih, byl teprve pár dnů starý a babičce ho dovezla jedna známé z NDR, a byla to taková v té době hodně populární kuchyňská stahovačka.

Takže jak byl děda pochválen vám je asi jasné, ale je pravda, že rok co rok si na něj a jeho strom naši před vánocema vždy s úsměvem vzpomenou .

a vám přeju moc krásný den

a ahojda