středa 20. listopadu 2019

to je na mě moc

čekat až do příští nedělě
to až začne advent
a já vám budu moc celé ukázat
to taťkovo pořád ještě nekončící tvoření

každý den na tom ještě pracuje
a každý den vymýšlí něco nového
co by se tam dalo ještě udělat Smějící se
no a moc moc ho to baví

tak zas alespoň nějaké momenty z té naší zimní krajinky









a takhle to vypadá
když jim tam rozsvítíme Smějící se





a dneska mám pro vás hádanku

jestlipak poznáte k čemu bude sloužit
já to nechci nazvat co to je
protože to byste to hned poznali Smějící se
myslím ty tři spojený hnědý dřívka před plotem




a protože my už se doma těšíme všichni na sníh
a marně ho zatím vyhlížíme

tak si o něm alespoň napíšem
a to bude vlatně moje dnešní druhá hádanka
poznáte z jakého filmu či knížky je tahle ukázka Smějící se



Sněžit začalo v noci.
Vaška vzbudil neobvyklý, rachotivý zvuk škrabadla na sníh,jak děda prknem upevněným na tyčce přejíždel ploché kameny na vyvýšenám zápraží.
Vstal,povytáhl se k pelesti, aby viděl oknem.
Bílá záplava ho oslnila.
Rychle se oblékl, vklouzl do bot a vyběhl z hájovny.
Díval se do neprůhledné clony sněžení,které se v nekonečných pruzích sypalo z tmavých mraků.
Chvílemi to zafičelo, bílé šňůry se prohnuly, sekaly do tváře, vločky se usazovaly ve vlasech a studily za krkem.
Vašek otevřel ústa, zaklonil hlavu a polykal chuchvalečky sněhu, které na jazyku mrazily a okamžitě se rozpouštěly.
Brok se zastavil na prahu hájovny, okamžitě hleděl vyjeveně na onu náhlou změnu.
V tom Vašek zahlédle dědu, rozeběhl se k němu a nespoutaně vřískal :
Snížek, sníh, pojedeme na saních ....



♥♥♥


a já vám teď přeju moc hezký večer
a brzy zas ahoj Usmívající se

Žádné komentáře:

Okomentovat

♥ Všem děkujeme za vaší návštěvu a děkujeme také za Vaše komentáře :-)