To bylo tenkrát
když Kuba s Kuboukou hospodařilo na chlupě tam pod Černou horou.
Měli tam za chalupou kus pole a louku, no kopec
že by se prkno nahned skulilo
a tam od zámrazu do zámrazu šlapal Kuba s motykou či kosou
a Kukouka s hráběmi nebo vidlemi nahoru a dolů.
Copak Kuba, ten mutlal v hubě fajfku a nestálo mu za to
aby fajfku z huby vyndal, když se mu chtělo nadávat pokaždé
když kosa brnkla o kámen.
Kubouka ale neměla v hubě nic jiného než jazyk s ním i pěkně šavlovala.
Cože se tím kopcem nachodí sem a tam
cože podrážek daremně promele
a že kopec rodí jen samé kamení žádnou ourodu
a že Krakonoš jako vrchnost taky za mnoho nestojí
když posílá déšť zrovna když u Kubů suší seno.
Slyšel to nadávání zajíc v jeteli
slyšel to i ježek s ježicí a krtek s krtčicí
a slyšela to i sojka
která to Krakonošovi všechno hned za tepla pověděla.
Odtud až potud, milý Krakonoš tohle nemohl nechat jen tak
a tak se převlékl za vandráda a vydal se ke Kubově chalupě.
Tam zrovna vobědvali.
Kubouka si ho přeměřila svým okem a už mu nalévala polévky vodouky až po obroučku
a přidala i hrst oveček z nakrájeného chleba.
Krakonošovi se to líbilo a chtěl se odvděčit.
Těžkou robotu jim ulehčit neuměl
ale očaroval Kubouce jeden z rendlíků a přičaroval ji do něj kvásek.
A od té doby mají v každé chalupě na horách takový hrníček ze kterého nikdy neubývá
a vaří se z něj kyselo.
A v létě, když hoši donesou z háje hříbky
na louce poroste čerstvý kmín
přidá se nějaké to vajíčko od slepičky
a v neděli se přidá i trocha škvarků co se dělá z trocha loje donesenýho z trhů
to je teprve dobrota.
Žádné komentáře:
Okomentovat
♥ Všem děkujeme za vaší návštěvu a děkujeme také za Vaše komentáře :-)