už zítra

Už zítra budeme mít doma v obýváku stromeček, myslím, ten velký, ten hlavní. Stromečků od začátku adventu máme doma už několik, ale ten hlavní , jak říká Verunka , dárečkový se k nám do obýváku nastěhuje zítra.

Však večer jsme se Šárkou vzpomínali, jaké to bylo, když Verunka byla ještě malá žížalka a věřila na Ježíška.

Už od mala byla sova a usínala nám nejdřív až kolem jedenácté, je ale zas na druhou stranu pravda, že celou noc spala jak dudek a budila se nejdřív až po osmé.

Když jsem jezdil večer kolem desáté domů z odpolední, tak na mě vždycky čekala a honem, honem mi pak vyprávěla co se za to odpoledne událo a co je u nás nového.

Většinou to pak zalomila v křesle v obýváku a do postýlky jsme ji pak už natvrdo spící odnášeli.

A po obědě, jejdaa,tak to jsme si spíš šlofíkali dali my a Very, tak ta vydržela spát jen chvilenku a už nás budila, pak jsme ale přišli na fígl, po obědě chodila spát do ložnice a tam nám pak vždy aspoň o chvíli dýl spala.

Na Vánoce to byla ale jiná. To už byla tak natěšená, že poslední dny před ježíškem neusínala dřív než před půlnocí a my tak pomalu už vždy trnuli, jestli se nám vůbec podaří ustrojit stromeček tak, aby byl hotový až se ráno vzbudí a tím pádem my mohli říct, že nám ho už donesl Ježíšek.

Vždycky to ale dopadlo dobře a tak nám ježíšek stromeček opravdu donesl. Jen ta rána byla pro nás krutá, Verunka se v ty dny nedočkavostí budila už hodně brzy a

a pak už to vlastně dobře znáte z fotek .

Tady je dobře vidět, že venku byla ještě tma a ráno sotva začínalo a my už si užívali té dětské radosti .

Škoda, že vše tak rychle utíká, moc rádi bychom si to zopakovali tak jako tenkrát, ty dětské oči, ta radost, to bylo k nezaplacení . Verunka je na to ale fajnová i teď, a zítra prý bude v pokojíčku a bude dělat, že o ničem nevím a pak až ho uvidí, tak veřte, že ta její radost ze stromečku bude zas ta pravá nefalšovaná.

Moc Vám za všechno děkujeme a ať jsou Vaše dny co nejpohodovější.

Radek