naše náměstí z Verunčiných fotek už dobře znáte
♥
♥
mě ale tak napadlo
pojďmě spolu na procházku
právě tím naším náměstím
ale vraťmě se přitom i trochu víc v čase zpátky
a nakoukněme spolu do krámečků
které většinou existují už jen v mé paměti
♥
jen fotky z té doba nemám
no vlastně mám a mám jich hodně
jen ne u sebe doma
má je moje máma
když jsem je po ní chtěla
tak prý že už nejsou
že jí překážely
že je vyhodila
ale já jí to nevěřím
a tajně doufám
že pořád jsou a jednoho dne doputují ke mně
♥
děda byl vášnivý fotograf
/ tady teda vyjímečně mě s dědou vyfotila babička/
byl takový ten
s klasickou poctivou starou zrcadlovkou na krku
u které jsem nikdy jako malá nachápala to
že ten někdo kdo je focen
tam je vzhůru nohama
♥
a hodně rád fotil právě i mě
tyhle fotky už vlastně znáte od Verunky také
hodně jsme spolu s dědou
když babička spala po noční chodili na procházky
do parku
kolem řeky
na nádraží na mašinky
které v té době ještě kouřily
a vždycky v pátek i do města
děda tam měl pravidlně v jednu hodinu po obědě
sraz se svým starším bratrem Karlem
a víte kam
vždycky po shledání
vedla naše první cesta
ano do cukrárny k Emě
♥
jenže tenkrát tam ještě prodávala paní Martincová
a já tu paní měla tolik ráda
vždycky měla na sobě nažehlenou bílou zástěrku
takovou tu co se připínala na prsou
v načesaných vlasech připnutou krajku
a vždy úsměv na tváři
milovala jsem její kovovou " lopatku "
s níž ona nabírala do papírových pytlíčků čokoládové bonbony
a pak je s nesmírnou pečlivostí vážila na takové stařičké váze
jé jak já jí to záviděla
a tak moc si v té době přála prodávat u ní v cukrárně
a být jako ona
a my
´my tam chodili s dědou a strejdou
také pro čokoládové bonbony
které mi tam právě strejda vždycky v ten pátek kupoval
nejčastěji to byly tři čokoládové kaštany
které té době byly jěště na váhu
a nebo 5 deka mandliček v čokoládě
♥
a protože děda a strejda byli také oba vášnivými filatelisty
vedla naše další společná cesta náměstím
právě i do krámečku se známkama
odkud si i já vždy odnášela průhledný pytlíček
s nějakým tím barevným pokladem
nejraději jsem měla ty se zvířátkama nebo kytičkama
a pak doma
stejně tak
jako jsem to viděla u dědy
i já si je s velkou obřadností a pečlivostí rovnala do albumu
♥
a pokaždé jsme také zašli i do mléčné jídelny
kde jsem byla usazena do dětského koutku
a během chvíle přede mnou stál pohár jahodového koktejlu
a ještě jako dáreček
jedna pozornost od strejdy
a to v papíru zabalený na doma
jahody se šlehačkou v plastovým kelímku
nebo nějaký ten lepší dortík
strejda Karel neměl žádnou vnučku
jen samé vnuky
a tak si mě vždy každý pátek takhle hýčkal
♥
a když pak došlo ještě na pravidelné páteční krmení holubů na náměstí
věděla jsem
že brzy přijde čas na rozloučení
a my s dědou půjdeme domů
a budeme se spolu těšit na další pátek
cestou jsme se ještě vždy stavili
v konzumu pro čtyři jablečné mošty ve skleněných lahvích
to aby bylo i víkendu co pít
a už pospíchli domů za babičkou
abychom jí pověděli co je nového u " Karlů "
♥
a u nás zatím nic nového není
vše běží tak jak má
a tak je to vlastně prima
jo akorát
že nesmíme chodit s Baruškou čůrat ven ve tmě
řádí nám tu od pátku nějaký šílenec
tři lidi pobodal
čtvrtého zmlátil
a policie je zatím bezradná
tak prý nemáme po setmění raději vycházet ven
♥
a Vy mějte moc hezký večer
a já se Vám zas zítra ozvu
♥
za nás všechny od nás z hor
Žádné komentáře:
Okomentovat
♥ Všem děkujeme za vaší návštěvu a děkujeme také za Vaše komentáře :-)