tak už.....

..... tu od půl páté od rána straším

já která chodím spát nejdřív v jednu v noci a ráno vstávám tak mezi sedmou a osmou

jsem už dávno na nohách

a nejde mi to spát

venku je krásné

teď už i sluníčkem naplněné ráno

ptáčci už dávno prozpěvují své ranní a namlouvací arie

a my tři se tu pomalu připravujeme na to nové co si dnes s velkou láskou dovezem domů

zároveň ale pořád potlačujem slzy nad tím

co skoro už před třemi týdny pro nás skončilo

a máme pocit

že teprve až teď

když víme , že nám tu dnes bude pobíhat a poskakavat ten nový uzlíček

že nám dochází co se vlastně stalo

že je to nevratné

a že se nestane zázrak.....

a tak se nám nedivte

že už dnes

až budeme na tu malou volat

bude naším domovem a zahrádkou znít tolik milované Baruško ♥

nejde nám to jinak

a ta naše první tolik tu aspoň takhle bude s námi dál ♥

nikdy na ni na tu naši milovanou kamarádku nezapomeneme

svoje místo v naších srdíčkách už má navždy ♥

a dnes tam otevřeme další komůrku

pro to malé chlupáté pro nás zatím neznáme klubíčko

za hodinu vyrážíme

a tak na nás prosím myslete

a jen co to odpoledne půjde tak se vám hned ozvu

a to už zas budeme doma my tři a Baruška

a těším se až ucítím v dlani to známé a měkké teplo

až si budu moc poňuchňat v rukách tu malou psí hlavičku

a podívám se poprvé do jejich psích oček

a ještě pro potěšení ze včerejšího večera kdy nám tu na vylezlo sluníčko

už i naše jablůňka pomalu rozkvétá do své růžové krásy