že máme s taťkou sklerózou jak hrom. Pamatuješ jak jsme vloni touhle dobou měli dělat určité úpravy v kuchyni, jenže pak to padlo, protože Fíca jel dělat do Maroka, no a bez elektrikáře to nešlo.
Pak byl tatínek nemocný a tak když přišel v srpnu domů, tak jsme se přece domluvili, že se do toho pustíme na podzim, stejně jako já jsi z toho měla velkou radost.
Vše jsme z chlapama / truhlářem, elektrikářem a zedníkem/ domluvili a těšili se, až se oni spolu domluví, to aby na sebe pěkně navazovali a práce tak mohly frčet pěkně od ruky.
No jenže pak jsi nám odešla do nebíčka a všechno bylo najednou úplně jinak, my na to s tatínkem zapomněli a ani jsme na to neměli pomyšlení .
No jenže včera někdo zvonil a za dveřma byl Luděk/ truhlář/ a že jde na to , že s ostatníma už jsou domluveni.
Normálně to na nás ušili , protože, bychom jim jinak řekli, že teď ne, jenže jsme se nezmohli ani na slovo, takže se u nás buduje, přesně tak jak jsme se všichni na to těšili. Jenže copak se teď můžeme těšit.
A taky si představ, že jsme se včera probudili do bílého rána
Tatínek chtěl abych trochu fotila,ale na tebe zdaleka nemám
Verunko naše milovaná, máme tě s tatínkem moc moc rádi a posíláme ti hodně moc pusinek a pohlazení děvenko naše
❤️❤️❤️
A pamatuješ, takhle jsem tě načapala vloni na chatě, když jsi ještě ve tři ráno nespala ,ale ty jsi se tvářila tak nevinně, že jsem se ani zlobit nemohla.
Jsi naše milované sluníčko
❤️❤️❤️
Navždy tvoji milující maminka, tatínek a Baruška
❤️❤️❤️
A vy všichni mějte hezký večer a děkujeme za všechno co pro nás děláte, jste moc hodné 🌹