ano byla to právě němčina, pro kterou jsme se rozhodli, když si děti měly ve škole vybrat, jaký jazyk se budou učit. U nás to bylo ale úplně jiné, protože Verunka se učila podle individuálního plánu.
Měla původně chodit do zvláštní školy, ale to jsme okamžitě s Radkem zavrhli. To ne proto, že by chodila do téhle školy, s tím bychom problém žádný neměli, ale když jsme zjistili sociální podmínky a složení žáků té školy, bylo to pro nás nepřípustné. 80 % procent tvořili romové, ale takoví ti úplně nejhorší a vysoce problémoví a nepřizpůsobiví. Nedovolili jsme proto, aby Verunka mezi ně chodila.
Nejdříve jsme mysleli, že ji budeme učit doma, pak jsem se tak nějak trochu víc zajímala i o jiné možnosti výuky a podařilo se mi u nás na škole zařídit třídičku pro žáky se specifickými výukovými potřebami. Ve třídě jich bylo pouze šest a měli ji od druhé do páté třídy a bylo to to nejlepší co Verunka ve škole mohla mít.
Do téhle třídičky chodila Verunka moc, moc ráda a hodně se jí tam líbilo. Oproti první a druhé třídě to byla velká úleva nejen pro ní, ale i pro nás. O tom si ale napíšeme víc někdy jindy, teď zpátky k té němčině. Verunka měla velmi dobrou fotografickou paměť. Stačilo jí aby film viděla jednou, dvakrát a už ho znala bez jediné chybičky nazpaměť. Toho jsme využívali právě i při učení němčiny. Na tu měla svoji třídní paní učitelku, se kterou byli v deváté třídě v tom pivovaru jak už jsem Vám psala. Takže slovíčka se bez problémů učila zábavnou formou a bavilo jí to. Nejela podle učebnice, to ne, nějaké časování a podobně by se byla schopna naučit, ale v praxi ho použít už neuměla. Tak bylo pro ni jednodušší se učit celé fráze, kterým rozuměla a ty pak použít uměla. A proč jsme vybrali právě němčinu, z prostého důvodu, já umím německy, tak abych ji mohla pomáhat.
A jak se tedy učila slovíčka, přesně takhle, za úkol dostala vybrat si nějaké téma, to si s pomocí obrázků nalepit do sešitu, ve slovníčku sama najít jejich německý překlad a ten k tomu napsat. jak jednoduché, ale velmi účinné a pro naši Verunku i zábavné.
A takhle to vypadalo
Určitě jste se Šárko rozhodli dobře, péče a směr výchovy se odrazil velmi pozitivne v dalších letech Verunky. Ovšem chtělo to určitě mnoho času a úsilí z vaší strany, neboť děti vyžadující zvláštní péči jsou velmi citlivé . Pokud si je člověk získá jsou vděčné a umějí dat najevo své sympatie a lásku. Proč tak píši, mám zkušenosti, jednak jsem pracovala v MŠ ve třídě s pecifickou výukou a následně v DD. Děti tam byly s různorodými typy postižení, autisté s mentální retardací, po zápalu mozkových blan, což bylo zřejmě pro rodiče nejhorší, narodilo se "zdravé" a pak zlom. Vyrovnat se s tím vším bylo pro ně náročné, často měli doma ještě dalšího sourozence zdravého
OdpovědětVymazatTen náš svěřenec však většinou býval v rodině chován v lásce a s úctou. Moc zdravím a držím palce k dalším úspěšným krokům 🍀
Marto ahoj, bylo to opravdu o velké trpělivosti a osvědčilo se nám chválit, chválit chválit třeba i jen za malililnkatý úspěch no a vyplatilo se to. děkujeme a přejeme hezký večer.
VymazatŠárko, děkujeme za povídání o Verunce. O jejím i o vašem životě. To, že jste se zasadili o vytvoření třídy pro Verunku a ostatní děti se specifickými potřebami ve vaší škole, i to vypovídá o tom, jací jste úžasní. Sešit- pěkný, je vidět přístup- škola hrou. Moc pěkně si Verunka nalepila obrázky a pak doplnila slovíčka. A takhle empatickou paní učitelku by si určitě přály všechny děti.
OdpovědětVymazatPřeju vám krásný den...MíšaZ.
Míšo ahoj, děkujeme a přejeme krásný večer.
VymazatMilá Šárko, to měla Verunka veliké štěstí mít bezvadnou a chápající učitelku. Verunce to moc na té fotce sluší a jsem ráda, jak postupně vypravuješ a dokládáš fotkami to, ak to bylo dříve, když byla malá a chodila do školy. Já se učila tak dost let němčinu, přes základní školu až po střední. Můj bratr chodil na angličtinu a skoro mu závidím. Dnes bych ji více využila a uměla ta anglická slova dobře vyslovit. Pozdrav Radkovi a pohlazení Barušce. Pavla
OdpovědětVymazatPavlo ahoj, moc děkujeme a přejeme hezký večer.
VymazatDobře jste rozhodli a zařídili, aby se Verunce ve škole líbilo, taková paní učitelka
OdpovědětVymazatněmčiny je opravdu na správném místě a Verunka byla šikovná.Místo slovíček
krásný pracovní sešit s obrázky. Také mám vzpomínky na naši nejmladší při učení
němčiny, ale úplně jiný, němčina jí nebavila, učitelka stále psala dopisy jak je při
hodině pasivní a vždy jí její známka kazila vysvědčení. Dcera se provdala do Rakouska a nyní mluví tak dobře německy, že nikdo nepozná, že je Češka a vždy
jenom prohlásí, kdyby mi tak slyšela Trousílková / učitelka němčiny/. Nyní se již
tomu smějeme, ale byly to ve škole nervy. Děkuji za krásné povídání a posílám moc
pozdravů, Alča
Alčo ahoj. i já měla na základce, kde jsem chodila do kroužku němčiny paní učitelku, které jsem se bála, ale zase ja fakt, že nás naučila. A my děkujeme a mějte se doma hezky.
VymazatTo jste si Šárko s Veru školou určitě dobře poradili a udělali pro ni určitě to nejlepší a vše co jste mohli a že to tenkrát nebylo jednoduché, to si dovedu představit. Verunka byla šikovná a s dobrým přístupem jste jí určitě všichni motivovali a táhli a kupředu. Tady to vypadalo vše tak běžně, až později Veru občas odkryla něco více ze svého já se slovy a takhle já to mám. Ted se díky tobě Šárko dovídáme o Verunce mnohem víc a obdivujeme zpětně o to víc.
OdpovědětVymazatKrásné dny Aťka
Aťko ahoj, asi i proto tady měla na blogu nahoře nalevo ten citát. Moc děkujeme a mějte pohodový večer.
VymazatJsem tu Šárko dnes ještě jednou . Když jsem příspěvek četla a komentovala nebyl kompletní,až dnes jsem si dočetla zbylou část a dávám 👍všem, kterým není jejich dítě lhostejné. Nevím zda to není až troufalé, ale zajímalo by mě jakou poruchou byla Verunka postižena. Ať už to bylo cokoli, byla to milá úžasná slečna 🍀
OdpovědětVymazatMarto ahoj, na to je složitá odpověď, protože ani my jsme nikdy žádnou naprosto přesnou nedostali. Diagnoza zněla nespecifická duševní porucha s lehkou mentální retardací s prvky lehkého autismu, takže všechno možné dokupy. Bylo možné ji nechat dál různě testovat. ale odmítli jsme to, k ničemu by to stejně nebylo, léčba na to žádná není a Verunku jsme milovali se vším všudy a to bylo pro nás to hlavní. A co bylo na papíru ohledně poruchy nebylo pro nás to podstatné. Důležité bylo abychom ji posouvali dál a vychovali z ní slušného a spokojeného člověka. Tak asi takhle a měj hezký večer.
VymazatŠárko, to se vám opravdu povedlo, Verunka a to zde nepíši jen já, byla obdivuhodně milá a spokojená ve svém světě díky vaší péči. K nám návštěvníkům blogu vstřícná a slušná. Vzpomínám si na mou nevím kolikátou návštěvu, kdy Verunka podotkla, že návštěvníků má mnoho, ale komentářů ne, to jí nebavilo. Potřebovala zpětnou vazbu a tak jsem začala i já komentovat ☺Dala na jevo slušně, ale pevně svůj postoj, jinak nebude psát a opravdu snad den, nebo víc na blogu Verunky nic. ☺ Moc zdravím a chválím váš postoj a rozhodnutí v přístupu a výchově Verunky. Ano chválit, umět pohladit, získat si toho nevinného človíčka, pak i výsledky jsou velmi pozitivní, tím jsem se řídila i já v mé pedagogické praxi a to samé s mými dětmi a vnoučaty. ♥
VymazatDěkujeme
VymazatAhoj Šarko a Radku, obdivovala jsem Verunka co všechno umì.Vychovali jste úžasnou slušnou holčinu a já jsem moc ráda, že jsem na její blog narazila.Preji krásný večer, Barušce velké pohlazení Iveta
OdpovědětVymazatIveto děkujeme a přejeme hezkou sobotu.
VymazatMilá Šárko, je to asi pět, šest let, co jsem se nějak dostala na Verunčin blog. Verunka psala tak nadšeně a úžasně o úplně obyčejných věcech, její krásné fotky jídla, květin, její nápadité a zručné vyrábění hezkých dekoraci, její roztomilé štěbetání ve mě vyvolalo dojem, že je to šťastná, spokojená a bezstarostná dospívající dívka. Pak jsem blogy na čas opustila a za čas se vrátila si počíst zase, a Verunčin jsem začala číst od začátku. Páni, to bylo zajímavé, nemohla jsem přestat. Jste obdivuhodná rodina, čím vším jste si všichni prošli, a nezahořkli jste. Spoustu lidí by to udolalo. Verunka žila šťastný život v milující rodině a vy spolu s ní. Jsem moc ráda, že psala tak zajímavý blog, že pořád píšete, chodím si k vám ráda počíst, i komentáře jsou velmi milé. Ať se Radek pěkně rozchodí a můžete na jaře vyrazit na milovanou zahradu. I Barušce se po ní určitě stýská.
OdpovědětVymazatZdena z Plzně
babi Zdeno ahoj, moc děkujeme a vzpomínáme, jak si Verunka s tebou hodně telefonovala a pak nám celá nadšená vyprávěla co je u tebe nového . děkujeme a přejeme hezké dny.
VymazatLeider ist meine Übersetzung ,aber ich denke oft an euch.Brunhilde
OdpovědětVymazatBrunhilde danke .
Vymazat